Každá tekutina se nachází na určitém stupni žebříčku hodnoty pH. Ten určuje, zde půjde o kapalinu v kategorii kyselin, nebo zásad. Obecně platí pravidlo, že čím je nižší pH, tím kyselejší médium před sebou máme. Např. velmi silná žaludeční kyselina chlorovodíková HCl má pH rovno 1 a mýdlová voda naopak pH 12. Chemicky čistá destilovaná voda je přesně uprostřed mezi 0 a 14, tedy 7.

Žádoucí není ani příliš zásaditá, ani příliš kyselá

Pro život člověka je podstatné vědět, že pro koupání je optimálním intervalem rozmezí hodnot od 7,0 do 7,4. V tomto rozsahu také nejlépe působí bazénová chemie na lidský organismus, aniž by docházelo ke zdravotním komplikacím.

Z toho důvodu by se měla voda v bazénu kontrolovat alespoň dvakrát – třikrát během týdne. Monitoring stavu by měl vždy předcházet aplikaci chlorových tablet, je totiž naprosto zásadní kvalitu vody ověřit v dostatečném předstihu. Jestliže je voda příliš zásaditá (nad 7,4), účinnost chlorových přípravků se sníží a v bazénu se vytvoří mléčný zákal, který je způsoben vápenitými sloučeninami. Ve finále to může vést k zanesení bazénové filtrace. Pobyt v takové vodě způsobuje podráždění sliznice a pokožky, zejména očí. Neblahý stav věci také prozradí nepříjemný chlorový zápach.

A naopak, u kyselejších vod (pod 7,0) začínají blednout barvy uvnitř nádrže (dno i stěny), kovové díly (schůdky) jsou náchylnější ke korozi a zdravotní problémy se objevují v podobné míře, jako u příliš zásadité náplně.

Regulační prostředek

Abychom předešli těmto potížím, musíme před každým zásahem do úpravy vody provádět měření hodnoty kyselosti (zásaditosti) pomocí tzv. kapkových testerů. Následně provedeme regulaci pH požadovaným směrem. Pro její snížení se používá přípravek pH minus a pro zvýšení pochopitelně opačný pH plus. Kontrolovat jakost kapaliny v bazénu bychom měli častěji za velmi teplého počasí (alespoň jednou za den) a rovněž při každém dopouštění vody.